Moji milí čtenáři,
dávejte pozor na to, co si přejete, protože se vám to může splnit… Já se, ani nevím jak, ocitla ve francouzské rodině. Nejdříve bych se s vámi chtěla podělit o radu jedné milé postarší paní z letiště: „Kdyby se cokoliv pokazilo, breč a jdi za nejstarším pánem, jakého na přepážce uvidíš.“ Nic takového jsem naštěstí dělat nemusela, protože cesta proběhla bez větších komplikací.
Ráno 21.8.2025 jsem nasedla do auta a s celou rodinkou vyrazila směr letiště v Praze. Tam mi AFS dobrovolníci předali důležité informace a pomohli mi odbavit zavazadla. Pak nezbývalo než se rozloučit a vydat se vstříc dobrodružství. Čas v letadle uběhl velice rychle, převážně díky paní, se kterou jsem rozebrala celou škálu témat – od jízdních řádů ve Francii až po knížku kterou právě dočetla. Díky ní jsem také v Paříži našla své kufry a místo srazu.
Na letišti už totiž čekal student z Japonska a další AFS dobrovolník. Společně jsme objevovali krásy metra a následně i věhlasného TGV. Asi nemusím zmiňovat, jak vypadala situace, kdy se dva studenti (obložení velkým a malým kufrem, ledvinkou, batohem a hudebním nástrojem) snažili zjistit, kam všechny věci mají dát a kam si sednout… Naštěstí zbytek cesty proběhl bez dalších trapasů a dokonce jsme hned na poprvé vystoupili na správné zastávce. Vyzvedli si nás hostitelské rodiny a my zamířili do našich nových domovů.
Skvělý začátek, držím palce!