Konec prázdnin se rychle blížil ke konci a já jsem zase začala chodit do školy. Tento rok již navštěvuji poslední ročník, a tak se většina mých spolužáků chystá na takzvané „PAES“, což je vlastně naše maturita. I já musím plnit úkoly a testy do místní školy a zároveň se začínám učit na srovnávací zkoušky do mojí české školy.
I přes hromadu úkolů navštěvuji místní orchestr, občas zajedu do hlavního města, anebo jen tak zajdeme s kamarády ven. A protože mi už zbývají poslední dva měsíce, snažím se si pobyt užít co nejvíce, proto vám v dnešním článku shrnu pár drobných výletů, které jsem podnikla.
Před samotným koncem prázdnin se mi podařilo ještě jednou navštívit jih Chile a objevovat další krásná místa. Dvanáctihodinovým nočním autobusem jsem jela do malého města Puerto Varas, kde jsem u dočasné hostitelské rodiny strávila týden. Puerto Varas je známé německou architekturou, jezerem a několika sopkami. Abych ty přírodní krásy viděla trochu zblízka, jela jsem autobusem do národního parku Petrohué a měla tak možnost vidět druhou nejhezčí sopku na světě (viz foto). Ikonická fotka se sopkou a klavírem, kterou má každý správný Chilan ve svém telefonu, je k pořízení ve vedlejším městečku Frutillar. A na závěr týdne jsem se vydala do přístavního města Puerto Montt a poté navštívit ostatní zahraniční studenty do již o něco většího města zvaného Osorno.
Po návratu jsem se začala pomalu, ale jistě připravovat zpět do školních lavic. Abychom si po týdnu školy trochu odpočinuli :D, vyjeli jsme s rodinkou na pláž k jižnímu Tichému oceánu. Bohužel když se v Chile řekne „jdeme na pláž“, znamená to jít jenom na pláž a ne se koupat — voda je totiž opravdu ledová… I přesto jsme si užili společné chvíle, ochutnali místní churros a vydali se zpět do Rancaguy.
Po nádherně stráveném plážovém víkendu jsem se ale ve škole moc neohřála, protože jsem jela do Santiaga navštívit své hostitelské sestry. V sobotu brzy ráno jsem vyrazila autobusem do Santiaga, kde už na mě netrpělivě čekala moje hostitelská sestra a společně jsme vyrazily objevovat krásy hlavního chilského města. Santiago jsem navštívila několikrát, ale na mém seznamu stále chyběl chrám Bahá’í. Toto zajímavé místo slouží k modlitbám jakéhokoliv náboženství. Jde o vzájemný respekt a toleranci nehledě na víru či původ člověka. Na světě se těchto chrámů nachází právě devět.
O týden později jsem do Santiaga jela ještě jednou, a to na soustředění AFS. Spolu s ostatními zahraničními studenty jsme se sešli a zhodnotili naše chilské zážitky. Ačkoliv se tedy zdá, že se té škole opravdu moc nevěnuji, pravdou je, že se snažím pravidelně odevzdávat úkoly a připravovat se na zkoušky, které mě čekají.
Zatímco doma pomalu vysvítá sluníčko a začíná být teplo, tady se rychle ochlazuje a letní horka jsou dávno pryč. I já jsem si mezi těmi všemi výlety stihla projít první vlnou nachlazení a čekám, až přijde zima.
