Tak se mi zase po nějaké době podařilo vycestovat! Tentokrát na druhou stranu Chile, a to do pouštního města Iquique.
Z ajmarštiny se jméno překládá jako „místo snů“. Každý Chilan si tak představí nádherné pláže a vysoké písečné duny. Realitou jsou však i častá zemětřesení a nebezpečí tsunami. Po městě jsou řádně vyznačené tzv. bezpečné a nebezpečné tsunami zóny, podle kterých je potřeba se orientovat v případě hrozící katastrofy.
Já měla štěstí a žádný evakuační poplach mě nezastihl, proto vám mohu povyprávět o té pozitivní stránce tohoto snového městečka.
Hned po přistání letadla jsem obdivovala vysoké písečné duny a dlouhé pláže, na kterých je však zakázané se koupat kvůli vysokým vlnám. Místo toho jsou zde pořádány časté surfingové závody a všelijaké vodní sporty. Iquique se může pyšnit nádherným písčitým pobřežím, ačkoliv čím více se blížíte k poušti, tím víc pocítíte místní chudobu a na ulicích pofiderní nebezpečné existence. Krátce řečeno, je lepší objevovat město za denního světla.
Ubytovala jsem se u mé nové dočasné hostitelské rodiny, která mě vřele přivítala a celý týden se o mě starala. Společně jsme podnikali různé výlety a rodinné aktivity. Vystoupali jsme na nejvyšší bod Draka, což je písečná duna uprostřed města, prošli křížem krážem Iquique a navštívili katedrálu.
Byli jsme se také podívat ve vzdáleném „městě duchů“, neboli opuštěný tábor Humberstone. Tato národní památka je zapsána na seznamu světového dědictví. Jedná se o místo zaměřené na těžbu dusičnanů. Kvůli syntetické výrobě amoniaku vznikla v Humberstone hospodářská krize a lidé pouštní město opustili. Zachovala se téměř celá původní infrastruktura včetně průmyslových staveb, školy, kostela, obchodu a dalšího.
A proč „město duchů“? Ticho a prázdnota uprostřed pouště působí mystickou atmosférou, faktem je, že v dolech zemřelo spousta lidí, proto příběhy říkají že se zde objevují ve formě ducha.
Nedaleko od Humberstonu se nachází obr z Tarapacá, jde o 86metrovou postavu vyškrábanou do země a obloženou kameny. Toto tisíc let staré umění má náboženský nebo astronomický význam, někteří tvrdí, že je to ukazatel pro poutníky v poušti.
V Chile je teď ročním obdobím zima, minimálně tady na severu Chile jde spíš o takové teplejší jaro :D. V Iquique je teplota okolo dvaceti stupňů a prší zhruba jednou za rok.
Stihla jsem ochutnat místní sýrové kapsy, podniknout výlety, navštívit místní pláže a vykoupat se v Tichém oceánu. A tak si asi všichni dokážete představit, jak po tak krásně stráveném týdnu byl náročný návrat do školy 😀